Příroda

Smrk

Smrk (1124 mn.m) je nejvyšší hora české části Jizerských hor (polská Wysoka Kopa měří o 3 metry více). Vrcholek Smrku netvoří vrcholové skalisko, ale spíše plošina s označením triangulačního bodu (Wysoka Kopa je ještě plošší a bez triangulace). V roce 1892 byla na Smrku postavena dřevěná 20 metrů vysoká vyhlídková věž. Nad tehdejším smrkovým mořem to musel být úchvatný rozhled! Obrázek vpravo zachycuje plochý vrchol Smrku o 99 let později. Nyní jsou již tyto polomrtvé stromy odtěženy a v trávě se krčí sazeničky smrků, z nichž by měl časem povstat nový les.
Severně od vrcholu je do vztyčeného kamene zasazena pamětní tabule na počest německého básníka Theodora Körnera, který sem zavítal 16. srpna 1809.

Český Ráj

Mimořádná členitost krajiny s charakteristickými skalními městy, rostlinnými a živočišnými společenstvy byla hlavním motivem pro vyhlášení první chráněné krajinné oblasti v tehdejší republice (vyhl. r. 1955). Z hlediska různorodosti krajiny a výskytu chráněných a ohrožených biologických druhů mají význam nejenom hluboké lesy, ale i systémy rybníků na vodních tocích a přilehlé fragmenty mokřadních ekosystémů. Jedinečnou členitost reliéfu dotvářejí i charakteristické výlevy vyvřelých hornin, jež tvoří krajinné dominanty (Trosky, Kozákov, Mužský, Vyskeř atd.).

Ve vyvřelých horninách Českého ráje navazujícího Podkrkonoší jsou mnohá naleziště achátů, ametystů, jaspisů, chalcedonů a jiných drahých kamenů. Lidé žijící v tomto kraji byli a dodnes jsou známi svojí řemeslnou dovedností. Železnobrodské sklářské výrobky, dřevěné hračky a formy semilských řezbářů, lomnické suchary, turnovské granátové šperky a broušené drahokamy si našly cestu do celého světa a dokázaly se zde prosadit. A proto buďte vítáni v kraji dobrých lidí, přírodních krás, hradů, muzeí a tradiční řemeslné výroby.

České Švýcarsko

Území Českého Švýcarska, malého pískovcového ostrůvku uprostřed Evropy, bylo 1. ledna 2000 vyhlášeno národním parkem.
Množství značených turistických stezek, které propojují jedinečné přírodní lokality s historicky cennými místy, spolu s množstvím útulných a cenově dostupných hotelů a pensionů láká do této oblasti stále větší počet návštěvníků snažících se uniknout ruchu měst. Ti sem přicházejí hledat klid a odpočinek.
Kaňon řeky Labe, největší pískovcový kaňon v Evropě, a především samy pískovcové skály mají své až fanatické přívržence. Pískovec, jenž dominuje zdejší krajině a utváří skály vysoké desítky až stovky metrů, byl díky své poddajnosti hojně využíván v architektuře baroka (slovo přišlo z portugalštiny, kde pojmenovávalo klenotnické ozdoby bizarních tvarů). Díky drsnému, pórovitému povrchu a díky puklinám vzniklým působením deště a větru se v těchto skalách již v devatenáctém století zrodil zvláštní druh horolezectví, v němž není třeba horolezeckých pomůcek.
Malebnost skal je umocňována zelení okolních lesů. Když se člověk podívá na skály z údolí, protkaných toky divokých říček, uvidí ohromné pláty pískovce, nahrnuté jeden na druhý jakoby rukou obra, a diví se, jak je možné, že to celé drží již tisíce let pohromadě. Místy se pláty zakulacují a vypadají jak vysoustružené, jinde jsou zas ozubené a připomínají pevnosti se stážními věžemi a nejednou jsou zase tvary skal podobné pohádkovým postavám, lidským tvářím nebo zvířatům.
Pokud se rozhodnete vydat k nám do Českého Švýcarska, věřte, že nebudete litovat a že se sem ještě nejednou vrátíte. Zaměstnanci našich informačních center Vám vždy rádi pomohou při plánování Vaší cesty. A tak se neostýchejte zadat jim své dotazy, čekají na ně.

Krkonoše

Na území regionu se nachází především hřebeny Krkonoš s nejvyšší horou České Republiky - Sněžkou (1602 m) a s pramenem evropského veletoku Labe. K nejcennějším pokladům regionu patří jedinečná severská tundra na hřebenech hor (např. Úpské rašeliniště), vzácná flóra a fauna, ale také řada památek budního hospodaření a lidové architektury, jako například v Pasekách nad Jizerou, stejně jako několik historicky a urbanisticky zajímavých měst v podhůří, jako jsou Vrchlabí, Trutnov, Jilemnice, Hostinné, Kowary a další.